Nejčastější dotazy zákazníků z hlediska autodílů a autolaků:
Závady během lakování
Vzhledem k tomu, že je lakování a ochrana povrchů různých předmětů velmi přesná a náročná práce, vyskytují se přitom občas určité problémy a závady, které lze s ohledem na důvody jejich vzniku řadit do tří skupin :
1/ Závady způsobené výrobcem
2/ Závady způsobené zařízením
a/ opotřebovanost
b/ nedostatečná údržba
3/ Závady způsobené uživatelem
a/ nečistoty
b/ nerespektování předepsaného postupu
1. Závady způsobené výrobcem
Výrobce je obyčejně jen výjimečně původcem problémů při lakování. Nejčastější problémy jsou v souvislosti s rozdílem ve viskozitě jednotlivých sérií, vyrobených v různých výrobních obdobích, což je jedním z důvodů, že má každý zodpovědný lakýrník ve svém vybavení vedle měřících tyčinek také viskozimetr.
Druhý případný problém, který se na štěstí vyskytuje jen zřídka, je výskyt vody nebo mastnoty v barvě z důvodu znečištěného nebo nedostatečně suchého balení. Následkem je výskyt kráterů. Takový materiál vymění výrobce za jiný, vyhovující.
Všechny ostatní problémy souvisí se systémem jednotlivých výrobců a rozdílů mezi nimi.
2. Závady způsobené zařízením
a/ Opotřebovanost zařízení
U pistole:
– poškození na krytu pistole, což má za následek, že jsou jednotlivé otvory pro průtok vzduchu deformovány nebo uzavřeny
– poškození horní části jehly a důsledkem toho nesprávné uzavírání trysky, čímž nastává kapání barvy
– poškozená tryska, důsledkem čehož barva nevychází ve správném tvaru a směru.
U každé z těchto závad nevychází barva z trysky ve správném směru a tvaru, poměr vzduchu
a barvy není správný, takže vychází barevný film různé tloušťky a na poměrně malém povrchu se objevuje stékání, špatné rozlévání, skvrny a matový efekt.
U kompresoru a ostatního zařízení:
– opotřebovanost kompresoru neumožňuje dostatečný tlak na výstupu z pistole, což může
v nejhorším případě úplně znemožnit lakování
– u lakýrníků, kteří mají stříkací a sušící komory s ventilací a topením jsou možné různé deformace držáku filtru, což způsobuje nesprávný průtok vzduchu komorou, přebytečná barva nestéká správně na dno komory, dochází k nekontrolovanému vstupu prachu do komory, konečným výsledkem je potom nevyhovující vzhled lakovaného povrchu.
– z důvodu špatné funkce manometrů, teploměrů, viskozimetrů a jiných zařízení získá lakýrník nesprávné údaje, které působí větší či menší závady.
Například : příliš nízký tlak může způsobit stékání a příliš vysoký tlak špatné rozlévání nebo matový efekt. Nepřesná funkce měření teploty může mít za následek pomalé sušení, nebo příliš rychlé vypařování ředidla a dokonce může dojít k uvedení do varu.
Pro dobrý vzhled nátěru je velmi důležitá příprava vzduchu ke stříkání. Z toho důvodu je nutné mít kvalitní systém jeho přípravy. Základní složky tvořící dobrý systém jsou :
– kompresor s manometrem a ventilem k vypouštění kondenzované vody
– sušička vzduchu
– filtr pro odvod vody
– filtr pro odvod oleje
– regulátor tlaku
V případě, že některá ze složek chybí je větší možnost výskytu závady.
Nejcitlivější odstíny jsou ty, která jsou vyrobeny z organických pigmentů, typickými jsou modrý a červený. Při nedostatečně suchém vzduch dochází téměř ve všech případech
k matování povrchu, při větším obsahu vody nebo oleje ve vzduchu nastávají krátery. Proto je povinností každého lakýrníka, aby při stříkání odstínů vždy používal vhodně upravený vzduch.
b/ Nedostatečná údržba zařízení
je velmi častým důvodem výskytu téměř stejných závad jako v předešlém bodě. Tím rozumíme především čištění a mytí zařízení. Znečištěné a zanedbané zařízení, nehledě na to, že je technicky bezvadné, způsobuje závady jako např.:
– krátery – mastnota nebo voda z kompresoru
– stékání nebo slabé rozlévání z důvodu nesprávného rozstřiku barvy
– prašnost – prach se zvedá z podlahy komory, pohlcování nečistot z venčí, chůze kolem filtru, odlepování od stěn komory atd.
3. Závady způsobené uživatelem
a/ Nečistota
udržování dokonalé čistoty je velmi důležité pro úspěšné lakování. Nedostatečná údržba čistoty příslušenství a předmětu lakování způsobuje řadu závad.
Nečisté hadry k čištění nejen že nezbavují lakovaný předmět mastnot a nečistot, ale navíc jej ještě dodatečně znečistí. Následky jsou různé – krátery, vzduchové bublinky, stékání barvy, kvetení ( praskání ) barvy. Podobné závady se vyskytují v případě, když se předmětů, po konečném otření antistatickou utěrkou, dotýkáme rukou. Proto se výslovně zakazuje dotýkání předmětu rukou před každým stříkáním. I mezi stříkáním jednotlivých vrstev.
Před lakováním je nutné dokonale odstranit všechny nečistoty, jako např. nečistoty vzniklé broušením, zbytky solí z vody a z brusného papíru, zbytky těsnících hmot v případě dodatečného těsnění nebo ochrany, soli a mastnoty z rukou, všechny zbytky různých silikonových prostředků, pokud byly použity atd.
Velmi dobré výsledky při odstraňování nečistot všeho druhu dosáhneme protisilikonovým čistícim prostředkem k čištění povrchů před lakováním.
b/ Nerespektování předepsaného postupu
Nerespektování předepsaného postupu způsobuje v mnoha případech největší problémy. Nejčastější případ je použití materiálů různých výrobců. První viditelná závada je zvrásnění. Odstranění této závady vyžaduje dokonalé obroušení barevného filmu až k vrstvě, kterou zvrásnění nepostihlo. Tuto závadu nezpůsobuje nevhodná kvalita materiálů, nýbrž skutečnost, že materiály nejsou v systému vzájemně kompatibilní. V některých případech se zvrásnění neobjeví ihned, ale až později po uplynutí určité doby.
dalším klasickým případem nerespektování předepsaného postupu je použití nitro ředidla jako universálního ředidla pro všechny materiály, které se ředí. Při tom vzniknou závady jako např. zvrásnění, špatné rozlévání, pomerančový efekt, matový efekt apod. Proto je důležité, abychom každý materiál ředili ředidlem, který předepsal výrobce.
Důležité je respektování několika základních pravidel při lakování :
1/ Přesná a pečlivá příprava povrchu. Podklad nesmí být rezavý, mastný a musí být dokonale suchý. Odmašťování provádíme potřebným množstvím čistících prostředků ( nejen vlhkým hadrem ). Zvláštní pozornost musíme věnovat hranám předmětu.
2/ Odmaštěných a odbroušených povrchů se již nesmíme dotýkat rukama, protože lidský pot obsahuje soli. Staré lakované povrchy se vzduchovými bublinami musíme obrousit až
k podkladu.
3/ Pracovní teplota musí být minimálně 18°C. Vozidla, která stála venku je potřeba ohřát.
4/ Tvrdost vody by měla být co nejnižší. Zbytky brusné kapaliny je potřeba zcela odstranit, protože by zbytky soli mohli způsobit vznik vzduchových bublinek na lakovaném povrchu.
5/ Stlačený vzduch musí být suchý a čistý. Separátor vody je potřeba pravidelně vyprazdňovat. Tlak vzduchu musí být 3-5 barů. Zkladní laky stříkáme tryskami 1.5-1.8 mm
a vrchní emaily tryskami 1.1-1.4 mm.
6/ stříkací komory a sušící pece musí být vybaveny přívodem čerstvého vzduchu, prachovými filtry a odvodem páry, aby nedošlo k matování nátěru nebo k usedání prachu na barvě.
7/ Všechna přebroušená místa musíme opět natřít nátěrem proti korozi.
8/ Další nátěry provádíme teprve tehdy, až se ředidlo zcela vypaří, protože by v opačném případě k slabšímu sušení a k uvaření nátěru.
9/ U jednotlivých nátěrů musíme respektovat předepsanou pracovní viskozitu.
Velmi důležité je přesné dodržování směšovacího poměru jednotlivých složek u dvousložkových materiálů, větrací doby mezi jednotlivými vrstvami, doby sušení, doby použitelnosti směsi, předepsané granulace brusného papíru, použití vhodných ředidel a tvrdidel, doporučené viskozity, apod.
Broušení jednotlivých vrstev je potřeba věnovat zvláštní pozornost, i když se nám občas zdá, že tato operace není tak důležitá a že je nejdůležitější dosáhnout pouze rovného povrchu.
Musíme dodržovat následující doporučení :
1/ Správnou volbu brusného papíru. Všechny výrobky poskytují doporučení ve svých technických materiálech. Kromě toho existuje také komparativní tabulka pro přehled granulace u různých výrobců.
2/ K broušení následující vrstvy musí být granulace brusného papíru o tři stupně jemnější než u vrstvy předchozí.
3/ Pro správné broušení je potřeba počkat, aby se rozpouštědla zcela odpařila a film zaschl, v opačném případě se bude materiál pod papírem hrudkovat.
4/ U dvousložkových materiálů je potřeba přesně dodržovat předepsaný poměr složek. V opačném případě nebude možné broušení kvalitně provést.
5/ Po ukončeném broušení je potřeba povrch dokonale očistit, odstranit všechny zbytky broušení, soli a mastnot, povrchu se již nedotýkáme rukama.